Často kladené otázky - Metrologie

1. Jaký je rozdíl mezi pracovním měřidlem a měřidlem stanoveným? 

Z hlediska funkce není mezi pracovními a stanovenými měřidly žádný rozdíl, neboť obě kategorie měřidel slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Protože však v některých případech měření je žádoucí, aby  správnost  měřidel a objektivnost měření garantoval stát, jsou příslušná měřidla zařazena do kategorie měřidel stanovených. Do této kategorie jsou proto zařazena zejména měřidla, jejichž údaj může být důvodem pro uplatnění sankcí nebo může ovlivnit zdraví člověka, a v neposlední řadě také měřidla používaná v obchodním styku.  

Obě kategorie měřidel se však liší ve způsobu jejich metrologického zabezpečení. Správnost pracovních měřidel zabezpečuje jejich uživatel kalibrací, naproti tomu správnost stanovených měřidel  je zajišťována pravidelným ověřováním, které provádí ČMI nebo státem autorizovaná metrologická střediska. Přehled autorizovaných subjektů a rozsah jejich odborné působnosti najdete zde.

2. Je rozdíl mezi kalibrací a ověřením měřidla? 

Kalibrace a ověřování jsou činnosti, zabezpečující správnost pracovních a stanovených měřidel. Postup při kalibraci pracovních měřidel a při ověřování stanovených měřidel se zásadně neliší, neboť v obou případech je součástí této činnosti stanovení chyb měřidla v určených bodech měřicího rozsahu, a to zpravidla jeho porovnáním s etalonem příslušné veličiny.

V případě kalibrace mohou být  zjištěné chyby uvedeny v kalibračním protokolu měřidla a sloužit ke korekci výsledků měření prováděných kalibrovaným měřidlem.

Naopak u stanovených měřidel se zjištěné hodnoty chyb zpravidla neuvádějí, neboť nejsou určeny ke korekci naměřených hodnot. Pro ověření měřidla je totiž rozhodující skutečnost, že chyby měřidla nepřekračují maximální povolenou hodnotu, a to bez ohledu na jejich rozložení. Pokud má stanovené měřidlo i další požadované metrologické vlastnosti, opatří se úřední značkou.

3. Co musí učinit uživatelé měřidel v případech, kdy jimi užívaná měřidla jsou nově zařazena do druhového seznamu stanovených měřidel? 

V případě, kdy je nově zařazen druh měřidla mezi měřidla stanovená, je zpravidla řada měřidel příslušného druhu již v používání. 

Povinností uživatele je  podat do 90 dnů od nabytí účinnosti příslušné právní úpravy požadavek na ověření jím užívaných nově stanovených měřidel k ČMI  nebo příslušnému autorizovanému metrologickému středisku. Do ukončení ověřovacího řízení může být měřidlo předběžně používáno.

(§ 26  zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů)

Pokud tak neučiní, dopustí se porušení zákona a může být vystaven možnému postihu.

4. Co je to autorizované metrologické středisko a jaké požadavky musí splnit žadatel o autorizaci?    

Autorizovanými metrologickými středisky jsou subjekty, které Úřad na základě jejich žádosti  autorizoval k ověřování stanovených měřidel nebo certifikaci referenčních materiálů po prověření úrovně jejich metrologického a technického vybavení  a po prověření kvalifikace odpovědných zaměstnanců.

(§ 16 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů) 

Požadavky na žadatele:

a) je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem,

b) je vybaven etalony a dalším zařízením potřebným k provádění příslušných technických a administrativních úkonů,

c) má zaměstnance způsobilé k úkonům v rozsahu autorizace s odpovídajícími znalostmi a schopnostmi,

d) nemá finanční nebo jiné zájmy, které by mohly ovlivnit výsledky metrologické činnosti, která je předmětem autorizace; v případě autorizace k následnému ověřování stanovených měřidel ověřovaných na místě používání a zároveň určených pro stanovení množství při přímém prodeji veřejnosti nesmí být autorizovaný subjekt uživatelem, výrobcem, opravcem, dovozcem ani distributorem těchto měřidel,

e) prokázal metrologickou, technickou a personální způsobilost k ověřování stanovených měřidel předložením k tomu zákonem stanovených osvědčení nebo osvědčení o akreditaci.

 (§ 16 vyhlášky MPO č. 262/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

Poznámka: Databázi autorizovaných subjektů najdete zde.

5. Co je to úřední měření? 

Úřední měření, jak vyplývá z jeho názvu, je zjištění (změření) hodnoty nebo hodnot určité veličiny subjektem (právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem), autorizovaným k výkonu úředního měření Úřadem. Touto autorizací, které předchází příslušné posouzení a splnění  požadavků uvedených v § 13 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zabezpečuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb., jsou vytvořeny podmínky, aby autorizovaný subjekt převzal úřední záruky za správnost jím provedených úředních měření. O výsledku úředního měření vydá autorizovaný subjekt doklad,  který má ve smyslu  § 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, charakter veřejné listiny.

Obecně je „úřední měření“ metrologický výkon, který je osvědčen dokladem o úředním měření. Toto měření by proto mělo v prvé řadě sloužit jako podklad nebo důkazní prostředek k jednání soudů nebo správních orgánů a jako takové je nutno ho především chápat.

Databázi subjektů autorizovaných k úřednímu měření najdete zde.

Poznámka:

Ustanovení § 134  zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád  „Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno“.

6. Jaké požadavky musí splnit žadatel o autorizaci k výkonu úředního měření? 

Náležitosti žádosti a podmínky pro autorizaci k úřednímu měření jsou uvedeny v § 13 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zabezpečuje jednotnost a správnost měřidel  a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb.

Z pohledu odborné způsobilosti žadatele o autorizaci je vhodné poukázat na následující požadavky:

- prokázání odborné způsobilosti k výkonu úředního měření,

- prokázání technické a metrologické způsobilosti (např. zabezpečení metrologické návaznosti používaných měřidel, zpracování postupů jednotlivých druhů měření včetně  jejich praktické znalosti a další).

Splnění uvedených požadavků se prokazuje doložením příslušného osvědčení.

Bližší informace lze získat v odboru metrologie Úřadu.

7. Musí být bytový vodoměr pravidelně ověřován? 

Měřidla protečeného množství studené a teplé vody (vodoměry) jsou podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), stanovenými měřidly a podléhající státní metrologické kontrole. Pokud jsou údaje těchto vodoměrů využívány při rozúčtování nákladů na spotřebovanou vodu, tzn. pro jeden z účelů uvedených v § 3 odst. 3 zákona, musí mít platné ověření. Toto ustanovení se vztahuje také na bytové vodoměry, jejichž údaje jsou využívány pro rozúčtování nákladů za spotřebovanou vodu na jednotlivé byty. 

U vodoměrů ověřených do 31.12.2011 činí doba platnosti ověření vodoměrů na studenou vodu 6 roků a vodoměrů na teplou vodu 4 roky.

S nabytím účinnosti vyhlášky č. 120/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., tj. od 1. června 2015, se sjednocuje doba platnosti ověření stanovených měřidel, uvedených v položce 1.3.9 druhového seznamu stanovených měřidel, písmeno e) na 5 let. Tato změna znamená, že platnost ověření všech bytových vodoměrů na studenou a teplou vodu, ověřených po tomto datu, činí 5 roků. To se týká i bytových vodoměrů na teplou vodu, které jsou používány k účelu uvedenému ve vyhlášce č. 366/2010 Sb.

Doba platnosti ověření vodoměrů, ověřených před tímto datem, se však do doby nejbližšího následného ověření nemění.

8. Jsou indikátory pro rozdělování topných nákladů na vytápění místnosti otopnými tělesy měřidly? 

Ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o metrologii) nemohou být indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy měřidly. Toto konstatování se týká jak indikátorů napájených elektrickou energií (ČSN 258521/EN 834), tak i indikátorů bez napájení elektrickou energií, pracujících na principu odparu kapaliny (ČSN 258522/EN 835). Důvodem je skutečnost, že se jedná pouze o zařízení pro registraci integrované teploty v čase, které neslouží ke zjišťování velikosti hodnoty příslušné fyzikální nebo technické veličiny. S odvoláním na citovaný zákon o metrologii nemohou být tedy předmětné indikátory pracovními měřidly stanovenými  a dokonce ani pracovními měřidly nestanovenými (§ 3 odst. 1 zákona o metrologii). Hlavním důvodem tohoto metrologického přístupu k indikátorům je prioritně to, že nelze zajistit jejich návaznost (§ 5 zákona o metrologii). Pokud se jedná o vztah zákona č. 22/1997 Sb., k indikátorům, nejsou tyto stanovenými výrobky.

Přístup k této problematice ze strany států EU (a ostatně i všech dalších vyspělých států) je s naším shodný. Rovněž tyto státy, pokud je nám známo, nepovažují indikátory za měřidla. Pro zdůraznění tohoto argumentu považujeme za nutné uvést, že ani Mezinárodní organizace pro legální metrologii (OIML, Paříž) se touto záležitostí nezabývá.

9. Co je to hotově balené zboží (HBZ) označené symbolem „e“ a odměrné obaly označené „3“, které předpisy se na ně vztahují? 

Hotově balené zboží označené symbolem „e“ je zboží určené k prodeji a umístěné do obalu bez přítomnosti spotřebitele,  jehož množství obsažené v obalu, zejména objem nebo hmotnost,  má předem stanovenou hodnotu, kterou nelze změnit bez otevření nebo zjevného porušení obalu.

Balírny a dovozci hotově baleného zboží jsou oprávněni uvést do oběhu zboží s označením „e“, pokud:

a) mají zaveden systém kontroly správnosti množství, zajišťující splnění požadavků stanovených vyhláškou včetně průkazné evidence četnosti a výsledků měření, písemně oznámí ČMI uvedení hotově baleného zboží označeného symbolem „e“ do oběhu a současně předají ČMI dokumentaci obsahující postupy výrobní kontroly množství  zboží v balení,   

b) je dodržena hodnota jmenovitého obsahu a řady jmenovitých množství obsahu hotově baleného zboží  v případech stanovených vyhláškou,

c) jsou dodrženy dovolené odchylky obsahu hotově baleného zboží stanovené vyhláškou,

d) jsou uvedeny na obalech hotově baleného zboží údaje stanovené vyhláškou. 

Výrobci lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zboží (dále jen „lahve“) jsou  oprávněni označit je symbolem „3“ pokud:

a) mají osvědčení o metrologické kontrole lahví, vydané ČMI, kromě případů stanovených v § 12 odst. 1; způsob a metody metrologické kontroly stanoví ministerstvo vyhláškou,

b) jsou dodrženy dovolené odchylky objemu lahví,

c) uvádí na lahve identifikační označení stanovené vyhláškou ministerstva.

(§ 9a zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky č. 328/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 404/2008 Sb. a vyhláška č. 331/2000 Sb.)

Poznámka: Další informace naleznete na těchto stránkách pod heslem „Sborníky technické harmonizace“  ve sborníku „ Hotově balené zboží v kostce“.

10. Je možné v České republice uvádět na trh lihoviny v hotových baleních o libovolném jmenovitém objemu?

Lihoviny patří mezi výrobky, které mohou být uváděny na trh Evropské unie jako hotově balené zboží pouze ve jmenovitých množstvích, uvedených ve směrnici 2007/45/ES, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení.

V českém právním řádu je tato problematika upravena v ustanovení § 9a zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s vyhláškou č. 328/2000 Sb., o způsobu zhotovení některých druhů hotově baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu, ve znění pozdějších předpisů. V bodě 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce jsou uvedeny přípustné jmenovité objemy obsahu pro hotová balení obsahující kapalné výrobky. Pro lihoviny je zde v rozpětí od 100 ml do 2000 ml stanoveno 9 přípustných jmenovitých objemů.

Těmito objemy jsou (100 – 200 – 350 – 500 – 700 – 1000 – 1500 – 1750 – 2000) ml.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v České republice lze hotová balení lihovin v rozpětí jmenovitých objemů od 100 ml do 2000 ml uvádět na trh pouze v těchto stanovených jmenovitých objemech, a to bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou označena symbolem „e“

11. Je možné načerpat do palivové nádrže vozidla více pohonných hmot, než je uvedeno v dokumentaci k vozidlu?

V dokumentaci k vozidlu je uveden jmenovitý objem palivové nádrže. Skutečný objem palivové nádrže je větší o bezpečnostní objem palivové nádrže (o objem odvzdušňovacích komor a o objem nalévacího hrdla). Podle vyjádření např. společnosti Škoda Auto a.s. je skutečný objem palivové nádrže podle typu vozidla u vozidel Škoda větší o 10 až 17 litrů (s tolerancí cca +2 až +3 litry). Při přečerpání jmenovitého objemu palivové nádrže, a tím k zaplnění bezpečnostního prostoru palivové nádrže palivem, je možné načerpat více pohonných hmot, než je uvedeno v dokumentaci k vozidlu. Naplňování palivové nádrže nad její jmenovitý objem se z bezpečnostních důvodů nedoporučuje.

 

Copyright 2018 ÚNMZ / design Libor Samec / code i-servis.cz / Podmínky užívání stránek / Prohlášení o přístupnosti