Komentář k článku „Českým hračkám se už zase daří“ pana Jana Brože publikovanému dne 8. 7. 2013 v MF Dnes

Informace

Článek pana Jana Brože popisuje úspěchy některých českých výrobců hraček v konkurenčním boji s především čínskou produkcí a uvádí výtky českých výrobců vůči přísné legislativě. Je skutečností, že naprostá většina nabízených hraček pochází z asijské, většinou čínské, produkce. Pokud se podíváme do rychlého výstražného informačního systému Evropské unie o nebezpečných spotřebitelských výrobcích nepotravinářského charakteru (RAPEX), snadno zjistíme, že v případě hraček jsou do tohoto systému nahlášeny nebezpečné hračky právě většinou z čínské produkce. I tyto problémy by měla redukovat revize směrnice 88/378/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se bezpečnosti hraček ze dne 3. května 1988. Ta v Evropské unii platila do 20. července 2011, kdy byla nahrazena novou směrnicí 2009/48/ES o bezpečnosti hraček. Pro přizpůsobení se novým požadavkům na chemické vlastnosti hraček směrnice poskytla další dvouleté přechodné období, ve kterém hračka uváděná na trh může vyhovět požadavkům na chemické vlastnosti podle starší směrnice. Požadavkům směrnice musejí dostát nejen výrobci ze států Evropské unie, ale i výrobci z třetích zemí a potažmo dovozci a distributoři. Každý z těchto hospodářských subjektů musí splnit příslušné povinnosti a požadavky stanovené směrnicí.

Čeští spotřebitelé by jistě nemohli souhlasit s konstatováním senátora a majitele firmy Detoa pana Jaroslava Zemana týkajícím se snižování stopových prvků v barvách „Dříve se barvilo normálně a žádné děti neumíraly“ a které článek zvýrazňuje. Za současného stavu poznání se také snad již nenajde nikdo, kdo by kvůli invazi hmyzu sypal ve svém domě toxické DDT. Právě technologický rozvoj a rozvoj vědeckého poznání, nové poznatky o látkách používaných v hračkách, potřeba zajištění vysoké úrovně ochrany dětí, zejména před nebezpečnými chemickými látkami, ale i dalšími vlastnostmi hraček, ale také účinnější prosazování směrnice a bezproblémový chod vnitřního trhu vedly k revizi přes 20 let používané směrnice. Ta je v řadě původních či nových požadavků přísnější a byla připravena tak, aby co nejvíce umožnila také sledovatelnost původu hračky a zajištění potřebných nápravných opatření v případě, že hračka není v souladu s požadavky předpisů či navíc představuje riziko.

Požadavky směrnice 2009/48/ES, která je plně transponována do nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění pozdějších předpisů, jsou v řadě případů obecně formulovány a jsou konkretizovány v harmonizovaných normách. Takovými požadavky jsou například požadavky směrnice týkající se šňůr a rizika uškrcení, které jsou konkretizovány v harmonizované normě ČSN EN 71-1:2012, která stanoví přípustné rozměry různých typů šňůr při různém použití na hračce. Konkrétně tyto požadavky, mimo jiné, napadají výrobci v článku pana Brože. Ačkoliv se některé požadavky legislativy a norem, jak se v článku uvádí, mohou zdát přehnané a omezující, byly stanoveny mimo jiné i s ohledem na statistiky nemocí, úrazů a úmrtí dětí v důsledku použití nevhodně navržených hraček.

Konstatování, že česká legislativa je přísnější než v EU, i že výrobci nemají žádnou zastřešující organizaci, která by hájila jejich zájmy při přijímání evropských směrnic, jsou nepřesné až nesprávné. Česká legislativa v oblasti hraček je zcela v souladu s evropskou legislativou, kterou kompletně přejímá. Z článku pana Brože není zřejmé, které požadavky české legislativy považuje pan Jan Šlemín, jednatel firmy Dinotoys, za přísnější než v EU. Česká republika dosud nad rámec evropské regulace uplatňuje pouze některé zvláštní požadavky týkající se hygienických vlastností a několika vybraných nebezpečných látek v určitých hračkách pro děti do 3 let věku prostřednictvím vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 84/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška právě prochází revizí a po jejím dokončení by neměla být v rozporu se směrnicí o bezpečnosti hraček. Zde je nutno konstatovat, že Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „ÚNMZ“) není známo, že by výrobci hraček měli v minulosti s plněním požadavků této vyhlášky problémy.

Česká republika nedbá pouze na zajištění odpovídající ochrany zdraví spotřebitelů, ale také na to, aby tuzemským výrobcům nebyly činěny nadbytečné překážky při distribuci hraček do jiných států EU nebo při jejich vývozu. V roce 2011 například vystoupila proti jednostranným opatřením oznámeným sousedním Německem ponechávajícím limitní hodnoty pro olovo, baryum, arsen, antimon, rtuť a nitrosaminy a nitrosovatelné látky v hračkách po nabytí účinnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček na „přísnějších“ hodnotách stanovených vnitrostátními německými předpisy (viz http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2012:080:0019:0029:CS:PDF).

Pokud jde o účast výrobců na přípravě legislativy, je možno konstatovat, že takové účasti nic nebrání, naopak je velice vítána. Zkušenosti a poznatky výrobců a dalších hospodářských subjektů, stejně tak jako např. spotřebitelů, jsou důležitým zdrojem informací a podnětů pro příslušné úřady. ÚNMZ při přípravě legislativy v oblasti hraček využívá spolupráce se svým stálým poradním orgánem, kterým je Technická komise ÚNMZ pro hračky. V ní působí zástupci zainteresovaných orgánů státní správy, České obchodní inspekce, autorizovaných osob spolupracujících při koordinaci jednotného postupu autorizovaných osob, Českého institutu pro akreditaci, o. p. s., Svazu českých spotřebitelů, dále také zástupci výrobců -  Hospodářské komory ČR, Svazu českých a moravských výrobních družstev a fy. LEGO – a zástupci ÚNMZ. Tito zástupci mají možnost se vyjadřovat k projednávaným dokumentům a připravované legislativě a prosazovat a vysvětlovat své požadavky a stanoviska. ÚNMZ uvítá účast i dalších zástupců podnikatelských subjektů v této komisi, především prostřednictvím sdružení podnikatelské samosprávy a profesních asociací (více viz technicke-komise-unmz).

Pokud jde o účast na přípravě technických norem, ta je též vítána a je možné ji zajistit několika způsoby – účastí v příslušné Technické normalizační komisi (TNK – viz technicke-normalizacni-komise), prostřednictvím Center technické normalizace či zpracovatelskou činností (viz centra-technicke-normalizace) nebo formou připomínkování návrhů norem (viz navrhy-evropskych-norem-predlozenych-k-verejnemu-projednani). Více informací viz tvorba-norem. Zastoupení je možné také v Radě pro technickou normalizaci – viz rada-pro-technickou-normalizaci.
Principy tvorby technických norem jsou zakotveny v Dohodě o technických překážkách obchodu (WTO/TBT). Tyto principy zabezpečují, aby technické předpisy, technické normy a postupy posuzování shody nebyly připravované, přijímané nebo uplatňované s úmyslem vytvářet zbytečné překážky obchodu. Mezi tyto principy patří transparentnost, otevřenost, nestrannost a konsensus. Toto je zajištěno projednáním každého návrhu technické normy v příslušné technické normalizační komisi, jejímiž členy jsou zástupci výroby, obchodu, služeb, vědy a výzkumu, školství, spotřebitelů a uživatelů, ústředních a dalších správních úřadů, včetně inspekčních a dozorových orgánů a organizací, akreditace, posuzování shody/zkušebnictví, certifikace apod.

V současné době je v případě legislativy na evropské úrovni projednávána řada problematických témat (např. změna omezení pro migraci olova, omezení některých zpomalovačů hoření a dalších nebezpečných látek). ÚNMZ v případě chemických látek a směsí spolupracuje mimo jiné se zástupkyní Ministerstva zdravotnictví ČR a odborníky ze Státního zdravotního ústavu. Za potřebné a důležité však považuje i potřebnou větší účast zástupců podnikatelské sféry, zejména výrobců a jejich sdružení. V této souvislosti by v případě vzniku asociace, o které v článku pana Brože informuje pan Zeman, ÚNMZ přijal s uspokojením její aktivní zapojení do výše uvedených orgánů.

Závěrem je možno podotknout, že úspěchy českých výrobců v konkurenčním boji s levnými hračkami z Asie zaznamenané v poslední době mohou signalizovat i účinek nové směrnice o bezpečnosti hraček a zvýšené informovanosti ze strany Evropské komise, českých institucí a dalších zainteresovaných osob. Nová směrnice však sama o sobě nemůže zajistit, aby všechny hračky uváděné na trh byly v souladu s jejími požadavky. Nadále bude potřebná účinná kontrola a odhalování hraček představujících zdravotní a bezpečnostní rizika orgány dozoru nad trhem. K tomu by také měly přispět zvláštní ustanovení směrnice o povinnostech jednotlivých hospodářských subjektů.

 

Zpracoval:
Ing. Michal Novák
Odbor státního zkušebnictví
Zástupce v expertní skupině EK
pro bezpečnost hraček

Úřad pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví

V Praze, 11. 7. 2013

Copyright 2018 ÚNMZ / design Libor Samec / code i-servis.cz / Podmínky užívání stránek / Prohlášení o přístupnosti