Často kladené otázky - Technická normalizace

1. Co jsou technické normy?

Technické normy jsou dokumentované dohody, které pro všeobecné a opakované použití poskytují pravidla, směrnice, pokyny nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků, které zajišťují, aby materiály, výrobky, postupy a služby vyhovovaly danému účelu.

V dnešní společnosti jsou technické normy kvalifikovaná doporučení, nikoli povinná nařízení.  Jejich používání je dobrovolné, avšak všestranně výhodné.

K čemu technické normy slouží?

• Jsou nezbytnou podmínkou pro volný oběh zboží a služeb zejména v EU.
• Slouží jako referenční úroveň pro poměření/zhodnocení kvality výrobku nebo služby.
• Stanovují kritéria bezpečnosti.
• Podporují vyrovnaný vztah (soulad) mezi kvalitou a náklady.
• Jsou často závazné v obchodních smlouvách mezi dodavatelem a odběratelem
• Mohou být povinně vyžadovány u veřejných zakázek
• Stávají se efektivním nástrojem konkurenčního boje v hospodářské soutěži
• Chrání životní prostředí a dbají na ochranu zdraví.
• Umožňují vzájemnou podporu/vzájemný soulad životního prostředí a konkurenceschopnosti
• Chrání jak spotřebitele, tak i výrobce.
• Zajišťují efektivní výrobu.
• Zajišťují provázanost mezi výrobky a službami.
• Jsou efektivním nástrojem hospodářské soutěže.
• Umožňují přijímat vyspělá technická řešení bez ohledu na rozdílnou technickou úroveň účastníků trhu.
• Reflektují výsledky vývoje a výzkumu.
• Jednotné evropské a mezinárodní technické normy jsou jednou z nezbytných podmínek pro volný oběh zboží a služeb zejména v EU, jsou společnou řečí obchodu.

Pomáhají tak vytvářet společná řešení.

S produkty založenými na technických normách se setkáváme každodenně, aniž bychom si to možná uvědomovali, a v podnikání či obchodování se bez nich prakticky neobejdeme.
Díky normám je naše bydlení pohodlnější, domácí spotřebiče spolehlivější a hračky našich dětí bezpečnější.

Co se rozumí pod pojmem česká technická norma?

Každá původní česká technická norma, která se může vytvářet pouze v oblastech, ve kterých neexistují normy evropské nebo mezinárodní

• je označena ČSN (např. ČSN 73 4301)
• tvoří pouze cca 5 % z celkové roční produkce technických norem v České republice.

Každá evropská či mezinárodní norma (označena např. EN, ETSI, ISO, IEC), která je přejata do soustavy českých norem se stává normou českou

• je označena např. ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO, ČSN IEC, ČSN ETS (např. ČSN EN 115-1, ČSN EN ISO 1735, ČSN EN ISO  9001, ČSN IEC 61713, ČSN ETS 300 976)
• tvoří cca 90 % z celkové roční produkce technických norem.

Současně se ruší překonané či konfliktní původní české technické normy - např. převzetím EN 1888 Výrobky pro péči o dítě – Dětské kočárky – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení se zrušila ČSN 94 3002 Dětské kočárky a brašny pro přenášení kojenců - Technické požadavky, bezpečnostní požadavky a zkušební metody. Převzatá norma má tedy nové označení ČSN EN 1988.

2.  Jak se tvoří normy?

Tvorba původních ČSN tvoří v současné době pouze velmi malou část (5%) roční produkce vydávaných nových ČSN. Většina, tj. více než 1500 každoročně vydávaných nových ČSN, jsou převzaté evropské a mezinárodní normy, na jejichž tvorbě se prostřednictvím ÚNMZ více či méně podíleli odborníci z ČR. Převzetí evropských norem je povinné a vyplývá ze členství v evropských normalizačních organizací.

Zjednodušeně lze postup tvorby každé české technické normy popsat v následujících krocích.

Návrh na tvorbu normy
Námět na zpracování české technické normy může podat kdokoliv. Prostřednictvím ÚNMZ může navrhnout i zpracování evropské nebo mezinárodní normy.

Posouzení návrhu
V ČR je návrh posuzován v příslušné národní Technické normalizační komisi.

Zpracování návrhu normy

• ÚNMZ sám nezpracovává návrhy ČSN, jejich zpracování organizuje a zajišťuje smluvně. Součástí smluvního ujednání je dohodnutý zpracovatel, termínované etapy zařazeného normalizačního úkolu a způsob financování. Údaje o zahájení a plánovaném postupu prací na nové nebo revidované normě uveřejní ÚNMZ ve Věstníku, který je také dostupný online v pdf verzi na adrese: vestnik-unmz
• První návrh původní ČSN vypracuje dohodnutý zpracovatel
• První návrh evropské nebo mezinárodní normy je tvořen v pracovní skupině, do které mohou být delegováni prostřednictvím ÚNMZ odborníci z ČR.

Připomínkování návrhu normy
Postupné návrhy původních ČSN i návrhy evropských a mezinárodních norem se projednávají v Technických normalizačních komisích, ve kterých jsou zastoupeny všechny zájmové skupiny, a to zejména výrobci (jak velké firmy, tak i zástupci středních a malých podniků), spotřebitelé, obchodní organizace, školy, veřejná správa, výzkum apod. Společným cílem je dosažení shody o užitečnosti navrhovaného řešení pro všechny zúčastněné, tedy i pro ČR.

Hlasování o návrhu normy, schválení návrhu normy
Návrhy evropských norem se schvalují v evropských organizacích váženým hlasováním, které v podstatě vyjadřuje hospodářskou významnost členských zemí CEN a CENELEC. ČR má v tomto systému 12 hlasů stejně jako Belgie, Maďarsko, Portugalsko a Řecko). Je-li výsledek hlasovaní 71% kladných stanovisek, je návrh schválen a členské země musí příslušnou evropskou normu zavést do 6 měsíců do svých národních norem. V ISO a IEC je ke schválení potřeba 75% kladných stanovisek z hlasujících členů.

Převzetí evropské nebo mezinárodní normy, schválení původní ČSN, vydání
Povinností ÚNMZ, jako řádného člena evropských normalizačních komisí, je zabezpečit zavedení všech evropských norem do soustavy ČSN a zrušení těch národních norem, které jsou s evropskými v rozporu. Tento proces probíhá různými způsoby, především v závislosti na charakteru problematiky a okruhu potenciálních zájemců, resp. uživatelů normy. V každém případě se evropské normě uděluje status české národní normy, a to buď

• převzetím překladem, tj. vydáním ČSN, obsahující národní titulní stranu, národní předmluvu, úplný překlad originálu přejímané normy a národní přílohu (je-li potřebná) nebo
• převzetím originálu, tj. vydáním ČSN obsahující národní titulní stranu, národní předmluvu, přetisk anglické, popř. anglické a francouzské verze přejímané normy a národní přílohu (je-li potřebná) nebo
• převzetím schválením k přímému používání oznámením ve Věstníku, tj. "vydáním" obálky s českým názvem a označením převzaté normy, do které je vložen anglický originál přejímané normy.

Projednaný konečný návrh ČSN, a to jak převzaté evropské nebo mezinárodní, tak i původní normy, předá zpracovatel l ke schválení ÚNMZ. Součástí schvalovacího řízení je kontrola splnění zadání úkolu, metodická kontrola, zrušení překonaných a konfliktních norem a nutné redakční úpravy.

Celková doba nutná k vypracování evropské či mezinárodní normy je v průměru tři roky.

Plnění náročného programu tvorby norem se po stránce odborné opírá o níže uvedené Technické normalizační komise (TNK), které působí jako poradní orgány ÚNMZ. Technické normy jsou přejímány do soustavy ČSN:

• překladem (cca 60% z celkového objemu přejatých norem) - tzn. že za národní titulní stranou (stranami) s potřebnými informačními údaji v českém jazyce následuje text v českém jazyce doplněný v případě potřeby o národní přílohu,
• převzetím originálu - tzn. že za národní titulní stranou (stranami) s potřebnými informačními údaji v českém jazyce následuje text anglického (případně i francouzského) originálu doplněný v případě potřeby o národní přílohu,
• schválením k přímému používání - tzn. že v obálce s názvem a označením normy v českém jazyce je vložen text anglického originálu.

Kdo vytváří evropské a mezinárodní normy?

Odborníci z členských zemí, kteří reprezentují národní normalizační organizace (v České republice je to ÚNMZ) v technických komisích (pracovních orgánech) evropských a mezinárodních normalizačních organizací. Ti musí návrhy evropských a mezinárodních norem na národní úrovni projednat, a to především s členy národních technických komisí (v ČR jsou to tzv. Technické normalizační komise TNK) tak, aby výsledek co nejvíce vyhovoval i národním potřebám.

Česká republika je plnoprávným členem Evropského výboru pro normalizaci (CEN) a Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) od roku 1997, členem Evropského ústavu pro telekomunikaci (ETSI) je ČR již od roku 1993, a to jako první země ze střední a východní Evropy. Od této doby má za povinnost prostřednictvím Českého normalizačního institutu převzít všechny evropské normy do své národní soustavy, ale současně má právo i povinnost účastnit se aktivně tvorby evropských norem. Dále je UNMZ jako národní normalizační organizace plnoprávným členem Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC).

Hlavním cílem těchto organizací je přispívat tvorbou mezinárodních nebo evropských norem, které jsou dobrovolné, k odstraňování technických překážek obchodu

3. Jak se zapojit do tvorby technických norem?

V zásadě jsou možné tři způsoby:

Prostřednictvím zpracovatele úkolu plánu technické normalizace, tj. osoby, která je v tomto plánu uvedena

• u úkolů na převzetí evropských a mezinárodních norem ČSN,
• a úkolů spolupráce při tvorbě evropských a mezinárodních norem.
• u jednotlivých konkrétních úkolů tvorby původních ČSN

Plán technické normalizace mohou zájemci najít ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Zde uvedený zpracovatel normalizačního úkolu jim na základě projeveného zájmu zašle potřebné dokumenty a vypořádá i případné připomínky.

Tento způsob je vhodný pro ty osoby, které se zajímají o tvorbu vybraných norem (normy) nebo o účast při tvorbě evropských, případně mezinárodních norem (normy), vytvářených konkrétním pracovním orgánem (technická komise -TC, subkomise - SC) evropských a mezinárodních normalizačních organizací.

Prostřednictvím členství v příslušné Technické normalizační komisi (TNK)

V TNK se projednávají jak návrhy evropských a mezinárodních norem, tak i původních ČSN, návrhy evropských a mezinárodních norem v průběhu jejich tvorby včetně následného převzetí do ČSN.

Tento způsob účasti při tvorbě norem je vhodný pro ty, kteří mají zájem na širším spektru normalizačních prací, vymezených oblastí působnosti příslušné TNK, která je obvykle dost rozsáhlá.

Připomínkováním návrhů evropských norem v etapě tzv. veřejného připomínkování

Tento způsob je omezen na jednu konkrétní etapu tvorby evropských norem (anglicky Public Enquiry).

Seznamy návrhů evropských norem, vytvořených v evropských normalizačních organizacích CEN, CENELEC a ETSI a určených k veřejnému připomínkování jsou uveřejňovány na ve zvláštním oddíle Věstníku ÚNMZ - O veřejném projednání návrhů evropských norem. Každý, kdo se chce s těmito návrhy seznámit a případně uplatnit svoje připomínky, může příslušný návrh získat v Informačním centru ÚNMZ a do ÚNMZ též zaslat svoje připomínky.

Pro úplnost je třeba uvést, že je též možné stát se po dohodě s ÚNMZ přímo zpracovatelem úkolu plánu technické normalizace a že nejlepší cesta k ovlivnění obsahu budoucí evropské nebo mezinárodní normy je členství v pracovní skupině, která tvoří výchozí návrh (návrhy) evropské nebo mezinárodní normy, který technická komise dále projednává se členskými zeměmi. Delegování expertů do příslušné pracovní skupiny, na základě nominace z TNK, zajišťuje ÚNMZ. (Každý, kdo se přihlásí, nemusí být delegován.)

4. Co to jsou Technické normalizační komise (TNK)?

TNK jsou odbornými poradními orgány Odboru technické normalizace (OTN). Jejich úkolem je komplexně posuzovat problematiku normalizace ve vymezeném rozsahu oboru jejich působností, zaujímat k ní odborná stanoviska a navrhovat příslušná řešení.

• TNK plní ve struktuře národní normalizace stejnou úlohu také jako pracovní orgány (technické komise-TC a subkomise-SC) mezinárodních, evropských a zahraničních normalizačních organizací.
• TNK posuzují, projednávají a zpracovávají návrhy národních, evropských a mezinárodních norem, popř. návrhy na vypracování jiných normalizačních úkolů a projektů.
• Sledují a průběžně analyzují průběh a výsledky evropské a mezinárodní normalizace.
• Přístup k nim je otevřený.
• Jsou v nich zastoupeny všechny zájmové skupiny: výrobci, spotřebitelé, obchodní organizace, školy, veřejná správa, výzkum
• Účast v nich je dobrovolná a na vlastní náklady.
• ÚNMZ zajišťuje pro jejich činnost podklady a informace a zprostředkuje styk s mezinárodními a evropskými normalizačními organizacemi.

Proč je dobré pracovat v Technických normalizačních komisích?

• Pouze v průběhu tvorby nové normy je možné ovlivnit její obsah. Po ukončení připomínkového řízení a vydání normy je nutné všechny parametry akceptovat.
• V technických komisích jsou jmenovaní zástupci všech zájmových skupin, a to zejména výrobci (jak velké firmy, tak i zástupci středních a malých podniků), spotřebitelé a uživatelé, obchodní organizace, školy, veřejná správa, odborníci z oblasti vědy a výzkumu, nevládní organizace apod.
  Účast v nich je dobrovolná a na vlastní náklady.
  ÚNMZ je zabezpečuje všemi podklady a informacemi, které potřebují ke své práci a umožní jim odborný styk s mezinárodními a evropskými normalizačními organizacemi, což je významné pro navazování užitečných kontaktů.

Aktivní účast v Technických normalizačních komisích přináší členům:

• aktuální informace o tom, co se děje v jejich zájmovém oboru,
•  prostřednictvím návrhů norem lze efektivně sledovat a ovlivňovat technický vývoj,
• přehled o nejnovějších trendech a novinkách na trhu,
• spolupodílení se na tvorbě mezinárodních a evropských norem a tím vytvářet kvalitní, transparentní a efektivní hospodářskou spolupráci v Evropě a po celém světě

5. Jsou české technické normy v ČR závazné? A jak je tomu ve světě?

Ne, stejně tak jako všude jinde ve světě.
Novela zákona č.22/1997 Sb. (provedená zákonem č.71/2000 Sb.) výslovně uvádí, že česká technická norma není obecně závazná. Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena povinnost jejich dodržování.

Stejně jako všude jinde ve světě však existují případy, že povinnost dodržovat požadavky uvedené v českých technických normách vyplývá z jiného právního aktu, jako je:

• právní předpis (např. právní řád České republiky obsahuje řadu předpisů, které stanoví přímo či nepřímo povinnost řídit se technickými normami. Lze proto doporučit, aby všechny podniky ve vlastním zájmu dodržovaly zejména ta ustanovení ČSN, která se týkají ochrany oprávněného zájmu, tj. zájem na ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob a zvířat, majetku a životního prostředí),
• smlouva,
• pokyn nadřízeného,
• rozhodnutí správního orgánu.

6. Stane se evropská či mezinárodní norma převzetím do soustavy ČSN národní českou normou?

Ano, stejně tak jako ve všech ostatních členských zemích evropských normalizačních organizací. Znamená to, že každá evropská norma je převzata ve 33 zemích Evropy, liší se pouze její písmenné označení, které je závislé na zemi, ve které je norma převzata.
V praxi to znamená, že např. evropská norma EN 1640 Stomatologie – Zdravotnické prostředky pro stomatologii – Vybavení je převzata v České republice s označením ČSN EN 1640, ve Spolkové republice Německo DIN EN 1640, ve Francii NF EN 1640 či v Estonsku EVS EN 1640. Obsah je rovnocenný od Portugalska po Finsko, od Kypru po Island.

Musí Česká republika přebírat do své soustavy technických norem všechny evropské (EN) a mezinárodní normy (např. ISO, IEC)?

Česká republika má povinnost (stejně jako všichni ostatní členové Evropské unie bez ohledu na velikost a vyspělost národních ekonomik, převzít zpravidla do šesti měsíců do své národní soustavy ČSN všechny normy evropské.

Tato povinnost vychází ze členství v EU a Evropských normalizačních organizací, podle Nařízení EU 1025/2012  (dostupná na adrese: narizeni-eu-c-1025-2012-o-evropske-normalizaci-) a Směrnice EU 98/35/ES (bližší informace k této směrnici naleznete na adrese: kontaktni-misto-98-34-r112) převzít zpravidla do šesti měsíců do své národní soustavy ČSN všechny normy evropské.

• V současné době je soustava českých technických norem v naprostém souladu se soustavou norem evropských. To znamená, že veškeré evropské normy jsou průběžně přejímány do národní soustavy při současném zrušení těch národních norem nebo jejích částí, které jsou s přejímanými evropskými normami v rozporu. Tento proces plynule pokračuje tak, jak jsou zpracovávány a schvalovány nové evropské normy.
• České republika (stejně jako všechny státy) nemá povinnost převzít mezinárodní normy. Převzetí mezinárodních norem do soustavy norem ČSN je tedy dobrovolné a řídí se zejména národními potřebami.

7. Proč a jak se ruší platné české technické normy (ČSN)

Nejčastěji se jedná o následující případy:

Proč

1. Dosud platná původní ČSN je již zastaralá a neaktuální(ČSN se ruší bez náhrady).
2. V souvislosti s převzetím evropské či mezinárodní normy(ČSN se může nahradit zcela nebo částečně, popř. se může zrušit bez náhrady).

Jak

1. Dosud platná původní národní ČSN je již zastaralá a neaktuální

Na základě prověření anebo na základě poznatků a podnětů uživatelů (včetně členů TNK) je navrženo původní ČSN zrušit bez náhrady. V takových případech je návrh na zrušení platné ČSN projednán s veřejností formou oznámení záměru ve Věstníku ÚNMZ. Námitky proti zrušení je možno uplatnit a projednat s ÚNMZ.

V případě, že existuje požadavek na ponechání platnosti normy a to i přes její zřejmou formální i věcnou zastaralost, je nutné takovou normu revidovat. Finanční náklady na revizi by pak měl hradit příslušný žadatel (viz § 5, odst. 7 Zákona 22/1997Sb., v platném znění).

2. Převzetím evropské normy

V evropských normalizačních organizacích je schválena nová evropská norma, kterou ÚNMZ jako člen těchto organizací musí převzít do soustavy národních. Pokud existuje původní národní ČSN pro stejný předmět, je tato ČSN nebo její část,

• nahrazena vydávanou evropskou normou,
• zrušena bez náhrady pokud je celá nebo její část v rozporu s vydávanou evropskou normou.

Revize a zrušení původní ČSN nebo její části se projednává s veřejností v rámci plnění úkolu plánu technické normalizace, kterým se do soustavy ČSN přejímá nová evropská norma. Seznam ČSN navržených na zrušení lze nalézt v oddíle „Oznámení o návrzích na zrušení ČSN“ Věstníku ÚNMZ.

V některých případech mají přejímané evropské normy pro určitý předmět jak odlišnou stavbu a strukturu, tak i celkovou filozofii a není proto možné rušit původní ČSN nebo jejich části jedna k jedné. V těchto případech dovolují evropské normalizační organizace, aby národní normy byly zrušeny později až po dokončení všech částí (tzv. souboru) evropských norem.

Při používání nové evropské normy může být také stanoveno tzv. přechodná období, kdy je ještě možno používat jak původní ČSN, tak i evropskou normu. Původní ČSN je zrušena až na konci tohoto přechodného období.

Shrnutí:

Projednávání záměru zrušení platných ČSN se vždy oznamuje ve Věstníku UNMZ a na www stránkách UNMZ a kdokoliv z široké veřejnosti se tohoto projednávání může zúčastnit.

K tomu účelu jsou ve Věstníku ÚNMZ a na www stránkách ÚNMZ uváděny informace o zařazení úkolů do plánu technické normalizace a návrhy na zrušení ČSN, na jejichž základě se mohou zainteresované subjekty přihlásit v uvedeném termínu příslušnému zpracovateli úkolu nebo na emailové adrese normalizace@unmz.cz.

Přihlášení zájemců je možné pouze do uvedeného termínu před ukončením etapy připomínkového řízení.

8. Mohou čeští výrobci ovlivnit evropský trh?

Po vstupu ČR do EU v r. 2004 se stal evropský trh otevřeným pro exportující podniky, které až dosud jednotná pravidla chování podnikatelů vzhledem k právním předpisům a evropským normám respektovaly u výrobků určených k vývozu, a to obráceným směrem, tedy dovnitř ČR.

To mělo významné praktické dopady.
Každý český podnikatel - výrobce nebo dodavatel procesu nebo služby – musí při vstupu na evropský trh počítat s tím, že se ocitá v konkurenčním prostředí, tvořeném početnými firmami v evropských zemí. Názor, že výrobek není určen k jinému účelu než jen pro omezené používání v ČR, a proto se nemusí řídit příslušnou evropskou normou, neobstojí, protože konkurence, která má v rámci volného pohybu zboží volný přístup na český trh, toho může využít dodáním výrobků, které požadavky splňují.

Tento proces vede k přirozenému požadavku po kvalitních, certifikovaných výrobcích, vyhovujících požadavkům českých technických norem ČSN, které jsou s evropskými normami identické.
V souvislosti s tím je nutné si uvědomit zcela zásadní věc, a to že na tvorbu evropských norem je třeba pohlížet jako na přímou tvorbu českých technických norem. Je tedy potřeba, aby se zvyšoval zájem podnikatelských subjektů o aktivní účast při tvorbě evropských norem.

Podstatné tedy je, aby všechny zainteresované strany s plnou vážností přijaly vlastní podíl na výsledku evropské integrace v oblasti technických norem, který ve svých dopadech je velkou výzvou pro řadu průmyslových oborů a šancí prosadit se evropském otevřeném trhu.